Odehráli jsme další kolo MiniLigy, tentokráte ve městě perníku.

Po strašidelném turnaji v Kolíně jsme si spravili chuť přáteláčkem s Pragovkou doma, kde kluci zahráli dobře. Jenže není soupeř jako soupeř. Sobotní aprílové sychravé dopoledne na domácím hřišti a návrat soupeřů, kteří nečekají, až si něco rozmyslíme a jdou důrazně za míčem.

Po dlouhém období, kdy jsme byli zavření v hale konečně první akce venku. Akce, na kterou jsme se (alespoň trenéři) ohromně a dlouho dopředu těšili. Jenže ...

Další zkouška nového prostředí, jiná hala a soupeři na které nejsme zvyklí jako další ověření dovedností a impulz ke zlepšování.

V Běchovicích jsme ještě nikdy nehráli. Další premiéra a nemáme poslední dobou moc šťastnou ruku na turnaje. Ani tady to nevypadalo bůhví jak, mantinely, palubovka, ...

Ve chvíli, kdy jsme začali s přihráváním, úplně nám vypadla herní odvaha a přechody 1v1. Takže proto krok zpět k samostatnému řešení namísto nahrávek. Možnost nahrávky ale jako alternativa pořád zůstává. A možná to s tím i souvisí, ale od nového roku se nám teda fakt nedaří :((

Tohle byla zkouška nového prostředí. Je potřeba zkoušet nové věci...ale moc se teda nepovedlo :( Zbytečně velké hřiště, takže opakovaně 45min čekání na zápas o délce 14min. Rozhodčí, který pískne nekompromisně konec zápasu, když má hráč nataženo ke střele sám před bránou. Drahé startovné. Takže po Kolodějích si škrtáme i HAMR Braník.

Uffff, kde jsou ty děti, se kterýma jsme skončili před Vánoci a proč jste nám na turnaj přivezli tyhle?? Já si naivně myslel, že plynule navážeme tam, kde jsme skončili v prosinci. To jsem se ale sakra spletl :(